Léto budiž pochváleno

Poslední dny tohoto léta mě naplňují radostí. Konečně se léto v Čechách zase podobá létu, co znám z dětství. Promočené stany i oblečení, gumáky a pláštěnky, koupání ve studených rybnících a řekách, rozhádaní rodiče, sušení stanu na plotě po předčasném návratu z dovolené.

Pionýrský tábor, co jím protékají potoky vody, ale nikoho ani nenapadne nechat se evakuovat, díry ve stanu, kterými kape na polštář, bojovky v dešti a bouřkách, ešusy a první umělohmotné talíře, které se umyjí a nevyhazují, bláto až za ušima.

Prázdniny u babičky, odřená kolena a silniční lišej z výletů na kole, obědy v jídlo nosičích ze statku, okopávání brambor a ulamování máku, úprk před husami na návsi, sušení a svážení sena, blbnutí ve stodole, večery v klubovně.

Paradoxně nikdo nebyl nastydlý a nemocný, nebo nikoho ani nenapadlo, že by mohl být nemocný a nastydlý. Rány, štípance, odřeniny a boule nikdo neřešil. Bylo léto a déšť a zima, nehody a průšvihy k létu prostě patřily. Všichni jsme byli šťastni, že jsou prázdniny a z ničeho jsme si nic nedělali. Koupat jsme se chodili do jakékoliv kaluže, kde se dalo plavat a když byl čas, ne když bylo parno a svítilo slunce, bazény doma neměl nikdo.

Vančura by možná řekl; Způsob tohoto léta zdá se mi poněkud nešťastným, ale já říkám, léto budiž pochváleno. Naše příroda ho už potřebovala jako prase drbání. A my lidé také. Přemíra slunce a tepla unavuje nejen přírodu, ale i nás, obyvatele mírného pásma. Někdo říká, že se časem přizpůsobíme, ale já si to nemyslím. Geny, které se vyvíjely tisíce let k životu v téhle naší české kotlině, hned tak něco nezmění a nepředělá. Ty geny, aniž bychom si to uvědomovali, se utvářely stoletími, kdy se počasí měnilo a přicházela studená i horká léta, studené i teplé zimy. Ale vždy to bylo specifické počasí naší krajiny, krajiny uzavřené pásem hor.

Příroda je chytřejší než my. Všechno v ní trochu déle trvá, myslíme si, ale netrvá déle, trvá přesně jak má. Vše má správně předurčený čas. Předchozí teplá léta způsobila, že mám teď v lesích kůrovcovou kalamitu? Nevěřte tomu, že za to může suché a teplé léto. To jen nás lidi doběhlo špatné hospodaření v lesích, jednodruhové lesy a hamonění peněz ze smrkového dřeva. Nebylo nám rady, tak jen příroda zařídila, co jsme měli udělat my lidé už dávno.

A stejné to bude pokaždé, když budeme myslet jen na sebe, na svůj prospěch. A stejné to bude i s geny. Dlouhodobý vývoj nezmění pár teplých a horkých dní. I naše geny, i my, jsme příroda, součást přírody, tak pojďme tak žít, pojďme žít v souladu s přírodou. Nespěchejme, užívejme všeho, co je, a užívejme teď. Vždyť příroda je teď, nečeká až bude hezky, sucho, nebo deštivo, přizpůsobí se právě teď.

Určitě si všichni pamatujete na loňské jaro plné pylu. Všichni nadávali, všichni to sváděli na řepku. Ale to jen kvetly stromy. A letos mám plnou zahradu nově vzklíčených stromů. Loňské sucho, vítr a teplo, způsobily, že se semena stromů roznesla po kraji, a letošní studený a mokrý květen zavinil, že semínka vzklíčila. Jak perfektně zařízeno! Tam nahoře je manager, od kterého bychom se měli učit. Umí plánovat a dotahuje věci do konce! A tak budiž léto pochváleno a s ní vyšší a dokonalá inteligence přírody.