Loučení s rokem 2018

Zítra je poslední den roku 2018 a všichni o půlnoci budeme vítat rok nový. Podle pranostik bychom měli nechat odejít vše, co nás ve starém roce potkalo, a těšit se na nové začátky a změny, co přinese rok nový. Ne nadarmo se poslední den v roce slaví svátek Silvestra, na počest papeže Silvestra I, který stál na přelomu starých a nových pořádků psaných katolickou církví.

Každý rok má díky svému letopočtu, díky postavení hvězd jinou energii, a proto vždy k dalšímu roku vzhlížíme s nadějí, že bude lepší než ten předchozí. Ne vždy to tak je, což si uvědomíme zase až na jeho konci, kdy opět vyhlížíme lepší budoucnost v roce novém. Každý rok nám přinese dávku radostí, štěstí, úspěchů, ale i proher, smutku a někdy neštěstí. Často, aniž bychom si to uvědomovali, jsou tyto dary i nezdary v rovnováze. Poslední den v roce je nejlepší čas k rekapitulaci.

K mojí retrospektivě posloužila skvěle procházka lesem. Jsem možná jedna z mála, která má raději procházky lesem v zimním období než v jiné roční době. Najednou vidíte to, co vám v bujné vegetaci uniká, včetně dalekých výhledů a prostupujících slunečních paprsků. Les je tichý, jakoby zadumaný, zpěv ptáků neruší rozjímaní, jen občasné zavrzání dřeva vám dovolí meditovat. Sladit se s přírodou, stát se na chvíli její součástí, je nejlepší cesta k nalezení odpovědí či otázek, podle toho, co zrovna hledám. A i tentokrát jsem našla.

Pochopila jsem, že chci za vše, co odchází s tímto rokem poděkovat. A tak jsem při své procházce poslala nahoru k nebi velké díky za rok 2018. Za nové pracovní příležitosti, za všechna setkání s novými lidmi, za všechna nová témata kurzů, za nové nápady na knihy. Poděkovala jsem za všechny lidi, kteří mi vstoupili do života, ať osobního nebo pracovního. Za všechny přátelé, kteří mi zůstali a zůstávají, i za nové přátele, které jsem získala. Poděkovala jsem i za ty lidi, kteří mi ze života odešli, protože už v něm nemají místo. Poděkovala jsem za okamžiky s rodinou, maminkou, dcerami a vnoučaty. Za práci, která mě baví a těší. Za přírodu, která mě obklopuje a která přečkala sucho letošního roku. Poděkovala jsem i za všechny chyby a přešlapy, kterým jsem se nevyhnula a ze kterých jsem se poučila. Za všechny okamžiky, které jsem mohla prožít, ať byly dobré nebo špatné.

Samozřejmě v lese došlo i na přání. A tak jsem požádala, aby nový rok byl bohatší právě o takové okamžiky, které se mi vryjí do paměti, které mi přinesou nová setkávání, nové zážitky, novou práci, nové příležitosti, nové nápady a nové zkušenosti.