Motýl a květ

Znám pár lidí, kteří se bojí motýlů anebo je nemají rádi, ale většinu lidí motýl svou krásou a křehkostí udivuje. Stejně tak mě. Mám plný mobil fotek motýlů. Vydržím stát tiše a čekat na správnou chvíli, abych motýla zachytila v jeho kráse. Našlapuji na špičky a blížím se jako kočka ke květu, kde sedí, aby neuletěl a já ho mohla vyfotit. Stojím mezi květy a pozoruji motýly, jak pijí nektar a přelétají z květu na květ. V ten okamžik prožívám pocity vrcholného štěstí, pokory a radosti z nádhery bytí.

Motýl je nejzvláštnější tvor hmyzí říše. Nejdříve je ošklivou a někdy děsivou či groteskní housenkou, pak ještě ošklivější kuklou a pak se teprve vylíhne motýl. Motýl s křehkými barevnými křídly, který se vznese do výšky a zakrouží nad vším, co zůstalo dole na zemi. Nad dobou, kdy byl housenkou a plazil se po zemi tím divným píďalkovitým pohybem. Nad dobou, kdy byl kuklou zavrtanou v zemi. A najednou je ve vzduchu, je nádherný, létá a užívá si shora krásu světa. Létá si z květiny na květinu a honí se v proudu vzduchu s jinými motýly a pije lahodný nektar z květů. Většina z lidí zná pouze tuto podobu motýla, jeho konečnou proměnu v létající nádheru.

Už je to sedm let, co jsem zakoupila chatu na Křivoklátsku. Byla to zvláštní záležitost. Chatu nebo místo, kde bych mohla trávit víkendy, jsem chtěla a věděla jsem, že chci být na Křivoklátsku. A tak jsem sháněla, kde se usadím. Tahle moje chata nebyla zrovna to, co jsme hledala. Je větší, než jsem chtěla, je v horším stavu, než jsem chtěla, a hlavně je na kopci s ohromným pozemkem. Ani to jsem si nepředstavovala. A přesto jsem ji koupila, aniž bych to rozumově chápala. Jednala jsem tehdy na základě pocitů. A pak se to stalo. První víkend na chatě, kdy jsme vyhazovali z oken věci, které tam zbyly po předchozím majiteli. Najednou do chaty vletěl motýl. V životě jsem tak nádherného motýla neviděla. Měl temně fialová křídla, která se mu na slunci leskla. Byl to Batolec duhový. A já v ten okamžik všeho nechala a běžela jsem za motýlem. Objevila jsem další stovky motýlů na květech plevelu v zahradě. Desítky z nich jsem viděla ten den poprvé. A v ten okamžik jsem vše pochopila. Pochopila jsem, proč jsem koupila tuhle chatu. Pochopila jsem, že tohle je to místo, kde mám být. Tohle je můj motýlí ráj.

Před týdnem jsem se zúčastnila jednoho setkání ve skupině dam, které ten večer přišly odbourávat stres. Setkání pořádala moje kamarádka, která sbírá materiál pro svou diplomovou práci z psychologie. Naše setkání začalo tím, že jsme si vybraly z hromádky karet dvě, které nás oslovily. Mě oslovila karta Ven z ulity - EXTROVERT a Jsme jeden druhému souzeni - LIMERENCE. Obě karty vyjadřovaly moje rozpoložení v ten okamžik. Někdo si možná myslí, že je to náhoda anebo, že se každý najde v tom, v čem se chce najít. Já si myslím, že naše podvědomí je silnější než naše vědomí a tomu odpovídají otázky, odpovědi, události, možná i znamení, ale především situace, ve kterých se ocitáme. A já se v ten správný okamžik ocitla ve společenství žen, které žijí své složité životy, a karty, které jsem si vytáhla, mě otevřely oči a donutily mě zamyslet se nad okamžikem v životě, ve kterém se nacházím a nebo jsem se nacházela. Další aktivitou, kterou jsme ten večer provozovaly, bylo vyjádření emocí kreativním způsobem, malováním. Malovat ani neumím, ani malování nevyhledávám, takže to pro mě nebyl jednoduchý úkol. A najednou jsem malovala stromy a květiny, a nechyběli ani motýli. Ano opět motýli. Možná to vyznělo, že mě nic jiného nenapadá, že jsem mými motýly posedlá, ale pravda je jinde.

Motýl je znakem metamorfózy v dokonalost, která se vznáší ve vzduchu a užívá si krásu přírody tou nejčistší formou bytí. Karta, kterou jsem si ten den vytáhla - Ven z ulity - je přesně tou kartou, která odpovídá proměně housenky a kukly v nádherného motýla. Metamorfóza motýla je i moje přeměna z housenky složitého dětství a dospívání, přes zakuklení v dospělosti a plácání se v nepovedených manželstvích a vztazích, až na motýla, který konečně roztáhne svá nádherná křídla a vznese se nad tu nádheru plnou květů, nektaru a darů této země a světa, a začne si svůj let konečně užívat.

Motýl není jenom tvor, kterého obdivuji, motýl je moje proměna do tvora, kterým mám být. Do tvora, který se z výšky podívá na život a zaraduje se jeho nádherou a už se nebude plazit po zemi a zavrtávat se do hlíny, ale s roztaženými křídly zamíří k tomu pravému a nejkrásnějšímu květu plného nektaru a pochopí, že jsme si souzeni. Motýl a květ. A to je moje druhá karta - Jsme jeden druhému souzeni - a je jedno, zda je tím myšlen konkrétní květ, konkrétní muž, ale vše, co se mi nabízí. Život, jeho nádhera, jeho dary, vše, co s životem souvisí. Motýl a květ, přeměna v motýla a nalezení toho, co je mi souzeno, květu či květů, které mi život dává darem a já si jich konečně mohu užívat plnými doušky.

Mnohokrát při svých pozorováních motýlů jsem potkala motýli s potrhanými křídly. Někdo si možná myslí, že se jim potrhala při létání, nebo při boji s jinými motýly, nebo že jim na ně lidi sáhli. Ne, tím to není. Motýli mají potrhaná křídla ve chvíli, kdy pospíchali na svou proměnu. Proměna z kukly na motýla musí mít svůj správný čas a nesmí se uspěchat. Jakmile motýl spěchá na to, aby už letěl, spěchá už být tím krásným a křehkým motýlem, v ten okamžik jeho křídla nedorostou své kráse a potrhají se. Stejně jako motýl nesmí spěchat na svou proměnu, ani já nesměla a nesmím spěchat na tu svou. Trochu mě děsí, že moje proměna trvá už tak dlouho, a na let motýla už mi nezbývá moc času, ale vše je tak jak má být. Nic se nesmí uspěchat. Křídla motýlí potřebují svůj čas. Potřebují dozrát, aby se mohla roztáhnout a umožnit motýlovi vzlétnout do výšek a pohlédnout na krásu květů v té zahradě života a světa.

Motýl a květ, to je můj život, moje poslání. Vyjít z ulity - kukly a proměnit se v motýla, roztáhnout křídla, letět a najít své květy nebo květ, který je mi souzen. Nejsem tu jen proto, abych pozorovala motýly a plnila si jejich fotkami můj mobil a hledala jejich jména, ale jsem tu proto abych sama byla motýlem. A teď je ten správný čas, aby se tak stalo. A tak mi nezbývá než poděkovat kamarádce, že jsem se ocitla na setkání, které pořádala, poděkovat ji, že potřebuje materiál do své práce, protože díky tomu jsem pochopila moje spojení s motýly a jejich metamorfózou. Je to i moje cesta.