Střípky z knižního veletrhu

Už druhým rokem se účastním se svými knížkami pro děti knižního veletrhu v Ostravě. Dnes jsem se z třídenního stání u stánku a nabízení knížek vrátila a nemůžu jinak než své postřehy vložit do tohoto článku.

Výtah, co jezdí do mezipatra a hromady knih, co je potřeba tahat do schodů.

Hledání stánku, co je mi přidělen, ale není označen. Nějaký jsem zabrala.

Rodiče vláčíce děti veletrhem ke knihám a stánkům, které zajímaje je, bez ohledu na zájmy dětí.

Dítě, tisknoucí si k hrudi šťastně knihu, co se mu líbí, ale kterou musí vrátit, neb rodič má jiný názor.

Děti a učitelé, pro které je veletrh jen možnost nesedět v lavici. Školáci, co pobíhají veletrhem, mačkajíc v dlani peníze, které chtějí utratit ne za knihy, ale za coca colu a brambůrky.

Návštěvníci, co nakladatelům sdělují, že mají doma knih, že by je sami mohli prodávat.

Zjištění, že jsme si po třiceti letech od revoluce zase rovný a rovnější. Před revolucí byl klíč jasný, byli soudruzi, vyšší soudruzi a ostatní. Dnes klíč neznám. Všichni vystavovatelé zaplatili možnost vystavovat. Tak proč někteří mají na společenském večeru místa u stolu a někteří ne?

Organizace, co velmi pokulhává. Informace, které dostanete, ale kterých se držíte jen vy, organizátoři ne. Hledáte pokyny, označení, ale marně.

Ohodnocení nejhezčí stánek obdrží nakladatel, co obloží pult knihami a za ním stojí několik stojických prodavačů. Zájem, nadšení, invence chybí. Ale vítězná cena ne.

Dívka, co stále prosí rodiče, aby jí koupili omalovánky, co se jí zalíbily, a po kterých zatoužila. Marně.

Nejlepší hláška dne: Jednu knihu už jsem si koupil.

Nejhorší výmluva dne: Už to neunesu. (překlad: mám plnou tašku letáků, které dávají zadarmo, knihy se platí)

Vítězný dotaz: Nemáte pohled k MDŽ?

Zakončím pozitivními střípky, pro které stojí za to tři dny prostát a skončit s chrapotem!

Paní, co na první pohled nemá jednoduchý život, a která se rozzáří nad obrázky zvířátek na hrnečcích a její oči jsou zase očima dítěte, a nemůže jinak, než jeden koupit.

Maminka, co přijde cíleně k mému stánku s dotazem, zda moje kniha o veverce a medvědovi už má pokračování? Její dítko ji miluje a chce další.

Druhá maminka, co u mého stánku vloni nakoupila, a chce další knížku pro své děcko.

Maminka, co dopřeje svým dětem cokoliv, co se jim líbí, protože radost v jejich očích je to nejvíc.

Podpisy a věnování Tadeáškovi, Medě, Filípkovi, Adámkovi a dalším dětem...

Jejich šťastné a zářící oči